Toxic masculinity Nikdy jsem nebrečel… aneb jak ženy ztěžují život mužům a muži sobě

Toužíte po „muži“, který nikdy nebrečel? Pak vás zklamu – stali jste se obětí společenských norem a idealizace. Teorie toxic masculinity ukazuje, že za tváří neotřesitelného chlapa bývá hlavně strach něco cítit.

Jak se rodí toxická maskulinita

„Nikdy jsem nebrečel“ často říkají kluci a muži, kteří se nedokážou otevřít, protože se naučili, že slabost je zakázaná. Jenže pravý opak je pravdou – ukázat zranitelnost, být laskavý a ohleduplný vyžaduje mnohem víc sebevědomí než kamenný výraz.

Balíček toxické maskulinity obsahuje potlačování emocí, znevažování všeho „ženského“ a odmítání pomoci. V horší formě přidává agresivitu, homofobii, netoleranci a další obranné mechanismy, které nikoho neposilují.

Co s tím?

Začít můžeme u nejjednoduššího kroku: říct si o pomoc. Přijmout fakt, že ženy i muži prožívají stejné emoce a mají na ně stejné právo. Vytvářejme kvalitní pouta, komunikujme otevřeně – co potřebuješ, co cítíš, co chceš – a pracujme s emoční inteligencí (EQ). Všechny emoce jsou platné, jde jen o to, jak s nimi naložíme.

Být schopný ukázat slabost je znak odvahy, ne selhání. Emoční gramotnost je dovednost, kterou se učíme stejně jako řízení auta nebo cizí jazyk.

Rozhovor: Co si o tom myslí CEO Kek?

Jak vnímáš tuto mentalitu? Vnímáš ji vůbec?
„Vnímám, ale ne nějak extra často. Je to určitý typ mentality, který vznikl z dobrého důvodu.“

Z jakého dobrého důvodu?
„Věřím, že muži měli spoustu zodpovědností, hlavně finančních. Museli být pilířem rodiny a nehledě na emoce držet roli providerů, aby rodina přežila.“

Platí to i dnes?
„Myslím, že částečně ano, ale mnohem méně. Ženy se dokážou samy uživit, mají stejná práva i možnosti – volit, studovat, pracovat. Rovnost se posunula dál.“

Proč tedy někteří drží tuhle mentalitu dál?
„Tak to bejvá. Jde to z minulosti, ale i z očekávání společnosti, stupidních názorů na sociálních sítích nebo z maličkostí typu ‘vzchop se chlape, nebreč’. To všechno ji živí.“

Může mít tahle mentalita i pozitivní stránku?
„Ne. Ale předpoklady se dají přetvořit v kvalitní vlastnosti – emocionální stabilitu, samostatnost, chuť být oporou. Jen musí být pod kontrolou a člověk musí vědět, co dělá. Ve zkratce: zdravě komunikovat a pracovat na své emoční inteligenci.“

Lekce? To, že někdo nikdy nebrečel, není známka síly. Je to jen jiné slovo pro strach z vlastních emocí. Odložme mýty, naučme se mluvit a dovolme si být lidmi – se všemi barvami, ne jen v toxicky namodralém filtru.